Řízkování muškátů
Nejběžnějším způsobem rozmnožování všech druhů pelargonií je řízkování. Tak jako u všech vegetativně množených rostlin, záleží i u pelargonie na kvalitě matečních rostlin. Proto tedy na řízkování nepoužíváme přerostlé muškáty, ale vybereme takovou rostlinu, která je zdravá, silná, a nemá žádné vizuální vady. Rostlina by měla bohatě kvést, květenství mít bez vady a požadované barvy. Berme to tak, že nařízkovaný muškát je věrnou kopií matečné rostliny, a pokud tedy použijeme již od počátku zmetek, dostaneme jeho věrnou kopii, genetická informace bude stejná.
V druhé polovině května zapustíme matečné rostliny i s květináči nebo truhlíky do volné země, na dostatečně osluněné záhony, nebo je vysadíme přímo do volné půdy. V případě, že tuto možnost nemáme, použijeme velkou pěstební nádobu nebo květináč, výrazně větší než původní. Ve dvou týdenních intervalech pak přihnojujeme roztokem kombinovaného hnojiva na muškáty a balkonové rostliny
Úpravu řízku pelargonie nemusíme provádět klasickým šikmým seříznutím, řezná rána ani nemusí být hladká. Odstraňování spodních listů není nutné, někteří pěstitelé dokonce tvrdí, že odstraňování spodních lístků zpomaluje množení, a může vést ke špatným výsledků. Čím více tedy lístků na rostlině máme, tím snazší bude ujímání řízku. Výhony pelargonie stačí nalámat, a bez další úpravy okamžitě napíchat do připraveného substrátu na množení. Někteří pěstitelé úmyslně používají málo ostré nůžky, aby řez nebyl zcela hladký. Konec ošetříme stimulantem, a zapíchneme do substrátu
Nařízkované muškáty pícháme buď přímo do nádob - květináčů, misek nebo truhlíků, nebo do množárenských záhonů ve skleníku nebo pařeništi. Výhodné je použití speciálních substrátů na výsevy a množení, které zajistí dobrý a rychlý růst kořenového systému každého zakořeněného muškátu. Květinářská praxe doporučuje nechat nastříhané nebo nalámané řízky v chladné místnosti několik hodin zavadnout, aby řezná rána rychle oschla. Pokud však používáme pudrový stimulátor, je toto čekání zbytečné. Řízky muškátů namlžíme , a vystavíme ve skleníku plnému slunci, a to po dobu cca jednoho týdne. Optimální dosažená teplota je kolem 20 stupňů, v případě vyšší teplot bud větráme, nebo skleník či pařeniště lehce přistíníme. V létě řízky běžně koření i v polostiném skleníku či pařeništi, je třeba dát jen pozor na přílišnou vlhkost, která by mohla vést k jejich zahnívání. Při množení v bytě napícháme nalámané muškáty a zapícháme do větších květináčů, přiklopíme sklem a umístíme na slunce. Udržujeme substrát mírně vlhký, a rostlina velmi rychle zakoření, což poznáme podle nových lístků, které na ní vyrazí. Doba od množení ve skleníku se při množení v bytě prakticky neliší
Dopěstování mladých řízkovanců v urostlé rostliny je velmi jednoduché. Nároky na ošetřování a kultivační podmínky jsou totiž pro pelrgonie poměrně malé. Největších chyb se pěstitelé dopouštějí při přezimování maldých rostlin. Nahrnkované řízkovance z červencového nebo srpnového množení necháme do prvních mrazů na stanovišti a pak je přestěhujeme do studeného skleníku na vzdušné a světlé místo. Optimální teplota je 8-10 stupňů, yvšší teploty nejsou žádoucí. V našich podmínkách totiž pelargonie potřebují období nuceného vegetačního klidu, a tomuto období také přizpůsobujem zálivku, a to 1x za 3-4 týdny. Průběžné čištění pelargonií od zahnívajících zbytků rostlin je samozřejmé. V únoru pak pelargonie přesazujeme podle jejich veliksoti do květináčů o průměru 10-12 cm. Substrát na přesazování muškátů má být těžší a plný živin, nejvhodnější je směs staršího kompstu , rašeliny apísku v poměeru 3:1:1, půdní rekce by měla kolísat mezi pH 6-7. Samořejmě je možné použít speciální substráty pro muškáty a pelargonie, nabízené většinou hobymarketů a zahradnictví.